Ďaleko je do neba (1972)

Čítankové pojetí nedávných dějin ovládlo i slovenskou kinematografii. Základní položkou bylo sdělení, že meziválečná republika byla krajně nespravedlivá, Slovensko zůstávalo zaostalé a pokrokoví lidé naráželi na samé potíže. Pozná to na vlastní kůži i obětavý učitel na vesnici, který chce dětem z chudých rodin sdělovat pravdu a připravovat je na těžký život. Pro svou čestnost se dostane do konfliktu s místním boháčem, jenž si myslí, že peníze a vliv rozhodují o všem. Vznikl snímek s jasně nalinkovanými charaktery, které jednoznačně podmiňuje třídní původ.