„Já už budu hodný, dědečku!“ (1978)

Stárnoucí herec Theodor Bergner se v profesi chová jako primadona, v soukromí jako dokonalý hrubián a cholerik. Všichni lidé bez výjimky ho rozčilují, v lepším případě pro ně má podrážděné odseknutí, častěji ale přímé urážky. Navíc je obdařen velice zvláštním druhem humoru, vyžívá se v tom, že přivádí druhé do rozpaků. Jednoho dne potkává ve vlaku jakéhosi starého pána, z něhož se vyklube kouzelný dědeček. A od té chvíle se Theodor veze na klouzačce nepříjemných situací. Přesně podle přísloví Co sám nechceš, nečiň jinému si může vychutnat všemožné trapasy, jaké doposud zlomyslně připravoval nešťastníkům ve svém okolí...