Nevěsta byla překrásná (1987)

Koprodukční italsko-maďarský snímek Nevěsta byla překrásná je posledním dílem předčasně zesnulého předního maďarského režiséra Pála Gábora. Na rozdíl od svých předchozích filmů, v nichž se zabývá především společensko-kritickými tématy (jeho nejzralejším a nejúspěšnějším dílem je asi Věra Angiová), se tentokrát zaměřil na žánr psychologického filmu. Podle stejnojmenné literární předlohy Enza Lauretty natočil komorní příběh ze současné Sicílie, v němž se dotkl faktu, že většina zdejších mužů odchází za výdělkem do ciziny, zatímco jejich rodiny zůstávají. Slaměné vdovy, věrné dávným tradicím, čekají na manžely, kteří slibují v každém dopisu či vzkazují po každém krajanovi, že se brzy vrátí domů, a přitom už mnohdy žijí v nové vlasti s novou družkou. Podobný osud prožívá i hrdinka Gáborova filmu, asi třicetiletá pomocnice dentisty v malém sicilském městě. I když bývala nejkrásnější dívkou v kraji a i po letech si zachovala svou přitažlivost, zajímá ji především syn Giuseppe. Po dlouhých letech nalezne šťastnou lásku, když se sblíží s novým lékařem. Ale už je pozdě – Marie umírá na leukémii. Motiv italských slaměných vdov se prolíná s motivem dospívání ve specifických podmínkách, i s motivem gastarbeiterů.