Špalíček (1947)

První celovečerní loutkový film Jiřího Trnky poeticky zobrazuje lidové zvyky a tradice, po staletí udržované na českém venkově. Filmová suita, na motiv Alšova Špalíčku národních písní, sestává ze šesti na sebe navazujících částí, situovaných do jednotlivých ročních období. Lyrické vyprávění a hru prostých loutek, inspirovaných lidových uměním, dokresluje hudba Václava Trojana s motivy lidových písní, zpívaných dětmi z Kühnova sboru. Snímek, oceněný mj. Zlatou medailí na MFF v Benátkách, vznikl spojením šesti původně samostatných krátkých filmů (Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopovi, Pouť, Posvícení, Betlém). Jiří Trnka, jenž se podílel nejen na tvorbě loutek a dekorací, ale i na scénáři, zde mohl naplno uplatnit své plastické cítění a scénografický talent, a vtisknout tak novou podobu žánru loutkového filmu, dosud považovanému spíše za nenáročný útvar. Spolu s Hermínou Týrlovou či Karlem Zemanem tak odstartoval vrcholnou éru českého loutkového, potažmo animovaného filmu, oceňovaného i na mezinárodních filmových festivalech.