Útěk do Yeda (1928)

V jedné básni se Vladimír Holan zamýšlí nad ironií, která je silnější než osud, a tato smutná myšlenka je blízká i Kinugasově snímku Jujiro. Sourozenci Rikiya a Okiku žijí v bídě. Okiku šije šaty a její bratr peníze propíjí v hostinci. Tam také propadne kráse přelétavé Gejši O-ume, ale když se jí chce zalíbit, její kumpáni se mu vysmějí a jeden z nich ho popelem oslepí. Rikiya ho ve vzteku napadne a v domnění, že protivníka usmrtil, prchá domů. Nic není ale jak se zdá - oslepnutí je jen dočasné a útočník smrt jen předstíral. To ale Rikiya ani jeho sestra netuší. Ve chvíli, kdy se na scéně objevuje falešný strážník, který připadne na myšlenku, že chytře využije situace zoufalé Okiku, se ironická hra osudu začne naplňovat.