Žena na Měsíci (1929)

První let na Měsíc podnikne šest lidí. Posádku tvoří podivínský profesor, který tvrdí, že na Měsíci našel zlato, a jeho mladý přítel Helius, který sestrojil raketu, jež je má na Měsíc dopravit. Na palubě jsou také hlavní inženýr Windegger s jeho snoubenkou Friede, kterou Helius tajně miluje, zástupce obchodního syndikátu, který chce ovládnout měsíční zlato, a malý chlapec, kterému se podařilo dostat na palubu jako černému pasažérovi. Na Měsíci se posádka pustí do boje o měsíční zlato. Když se rozbije jedna z kyslíkových nádrží, musí jeden člen posádky zůstat, aby ostatní mohli bezpečně odletět zpět na Zemi. Helius zůstane na Měsíci, ale když sleduje start rakety, uvědomí si, že Friede zůstala s ním. V tomto, Langově posledním němém, eposu legendární filmař vypráví příběh o podlém kartelu špionů, kteří se podílejí na experimentální misi na Měsíc v naději, že uloupí rozsáhlé (a do značné míry teoretické) zásoby zlata na této družici Země. Když posádka v čele s Willym Fritschem a Gerdou Maurusovou (oba předtím hráli v Langově Špionech) konečně dosáhne svého nemožného cíle, ocitne se v měsíčním labyrintu beze stěn – kde se emoce rozptýlí a novým cílem se stane přežití. Žena na Měsíci, tento moderní příběh o Daidalovi, který nečekaně předznamenal eminentní válečný zájem Německa o raketovou vědu, je stejně tak varovným signálem před lidskou pýchou jako nadějným obrazem lidského potenciálu.